....nepřijel

Neděle v 21:36 |  Den za dnem
...nepřijel Martin na bílém koni !

Martinové jsou v naší rodině dva.
Syn a vnuk.
Husu ani víno svatomartinské jsme neměli.
Ale něco přeci !
Upekla jsem martináky.


A co jinak ?

Minulou neděli skončila naše Rolnička.
Pozvaný loutkoherec nezklamal.


V úterý jsem byla v naší Dřevěnce
na křtu publikace
Lidové stavby Královéhradeckého kraje.
Taková příjemná podvečerní hodinka to byla.


Stále teď něco připravuji na vánoční výstavu.
Peču perníčky, šiju to, čím chci určitá místa v prostorách
Domku Boženy Němcové doladit,
vystřihuji,hraju si s klacíky.......
až přijde čas udělám vrkoče, věnce.
Dávám dohromady věci a věcičky, které budou sloužit jako dekorace.
Baví mne to.

Jen malá ukázkaUsmívající se




Nuda v mém životě fakt nemá místo.

Mějte hezké dny příštího týdne!

Hanka

Pokud se u mne zastavíte, moc vám za to děkuji!




 

...další v pořadí

30. října 2018 v 10:34 |  Ruční práce
Ano, růžový šátek je další v pořadí.
Zatím nevím, pro koho jej jako dárek zabalím.





Počasí máme jako na houpačce.
Hezké dny vystřídaly dny doslova podzimní.
A dnes ?
Obloha je u nás modrá, svítí slunce.
Jenže vítr lomcuje vším, čím se dá.
Snad se brzy unaví.

V neděli jsme měli třetí představení naší Rolničky.
Tentokrát jsme hráli my.
JAK HONZA VYZRÁL NA ČERTY
Usmívající se






Do džbánku jsem si naaranžovala
připomínku léta.
Jasně že v sušeném stavu.




Připravuji se na vánoční výstavu
v Domku B.Němcové
v Červeném Kostelci.

Stále je co dělat !

......................................................................................

....podzimní všední den
dokreslí zátiší,
kdy všichni si vzpomenem
na svoje nejbližší...


A to už bude listopad.



Mějte příjemný tento týden.
Teplotně by měl být příznivý.
Hanka

Moc děkuji, že se sem ke mně podíváte.
Usmívající se


... jedna a jedna jsou dvě

21. října 2018 v 18:57 |  Výstavy
Dvě výstavy jsem tento týden navštívila.
V jeden den, v jedné budově.
V jednom městě.
U nás, v našem muzeu.

Ta první má název
ČESKOSLOVENSKO-Cesta k samostatnosti
1914-1918

Výstava je opravdu vymakaná.
To se musí vidět.
Celou výstavou vedou koleje,na kterých vlak projíždí od - do.
Vyfotit to tak, aby to vše byl ucelený obraz, to prostě nejde.
Jsou to tři místnosti.
Takže jenom střípečky jsem sem dala.





Projít výstavou- těmi roky, vše pročíst
to je tedy na hodnou chvíli.
Prošla jsem, ale četla jsem jen okrajově.

Potom jsem vyšlápla několik schodů
a ocitla jsem se zcela jinde.
Mezi obrazy mne neznámého malíře z Trutnova Romana Schrolla.
JAK SE CO DĚLÁ
je soubor výstav tvůrčích amatérů z našeho okolí.
TVOŘÍM, TEDY JSEM
je motto této výstavy.




Byla to příjemná chvíle uprostřed kumštu.

A dnes ?
Druhé představení naší loutkářské přehlídky
ROLNIČKA.
Opět jsme nehráli my, ale soubor Maminy
z Jaroměře.
Diváků opět dost, takže nedělní odpoledne OK.

Jak Rózička štěstí našla




A to je pro dnešek ode mne vše.
Vlastně nééééé- ještě něco.

Už mám hotový věneček na Dušičky.
Budou tady coby dup.


Mějte se moc hezky. Babímu létu je už asi odzvoníno,
ale tak to prostě je. I tak ale mohou být pěkné podzimní dny.
Hanka


Těší mne vaše nakouknutí na můj blog.
Usmívající se

 


...Říjen krade zelenou...

14. října 2018 v 18:05 |  Den za dnem
Říjen krade zelenou,
podzim stříhá záplaty,
plášť na jeho ramenou
na barvy je bohatý.




Stále máme krásně.
A já od čtvrtka nejsem ve své kůži.
Neužívám si těchto dní tak, jak bych chtěla.
Nenadělám s tím nic!
A taky jsem toho ani moc nenadělala.
Háček, jehlice,nůžky,nitě mají pohov.
Usmívající se

Ve čtvrtek jsem ale byla na představení
loutkoherce Víti Marčíka
a dnes, kdy už kapesník u nosu stále nemám,
jsem se šla podívat na první představení
naší loutkářské přehlídky- naší ROLNIČKY.
Nehráli jsme my, ale pozvaný lidový loutkář
Jirka Polehňa.
Byli jsme překvapeni (vzhledem k počasí) velkou návštěvou
našich malých diváků.
Takže letošní divadelní sezónu jsme k naší spokojenosti
dobře zahájili.


Říjen se nám zlomil.
Zítra je Terezy a to prý:

Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky.

To by snad ani nemusela, že.

Přeji vám v příštím týdnu ještě stále pěkné dny.
Mějte se moc hezky!
Hanka

Srdečný dík za vaše nakouknutí sem ke mně.
Těší mne to.


...něco pro někoho

7. října 2018 v 18:35 |  Den za dnem
Kdysi vyrobil syn v blízkosti jeho chaty malý krmelec.
Zvykla si tam v zimě chodit školka
s něčím na zub pro srnky.
No a i my tam občas něco dáme.
A to něco se musí nasbírat.
Třeba kaštany.
Moc se mi v sobotu nechtělo, ale přeci jenom
jsem na návrh manžela kývla.
A dobře jsem udělala.
Jeli jsme na kole, oba batoh na zádech.
Usmívající se



Bylo tak krásně a my sbírali a sbírali.






Objevili jsme jinou trasu na cestu zpět.
Krásné výhledy.
Překvapený


A abych nezapomněla.
V pátek jsem zajela na vernisáž výstavy
Šikovné ruce pro Hospic aneb lidé lidem.
Jako vždy takový milý, vřelý podvečer.
Mně zahřálo u srdce, když jsem viděla, že jeden z mých výtvorů
-pletený šátek- se ocitl v ruce u pokladny jedné z návštěvnic.
Obě jsme tím přispěly pro dobro věci.


A to je pro dnešek vše!
Přeji vám hezký příští týden.
Měl by být snad ještě babím létem poznamenaný.

Hanka

Díky moc všem vám, kteří nakouknete sem na tento blog.
Fakt mne to těší!




...a už má zase svoje místo

28. září 2018 v 19:46 |  Den za dnem
Dnes byl den sváteční.
A tady u nás obzvláště.
Na náměstí je opět socha T.G.Masaryka.
Je nová.
Z té původní, která musela být odstraněná, zbyl jen podstavec.
Ležel pohozený u hřbitovních vrat.
Chodila jsem kolem a nevěděla co to vlastně je.
Přistěhovala jsem se sem, kdy už dávno na náměstí
socha nestála.
A dnes opět stojí.
T. G. Masaryk
Byly proslovy, byla hudba, byl potlesk.


----

A co jinak ?
Panák střapatý už je oblečený a odevzdaný.
No, je brzy- já vím, ale ta srdéčka jsou prostě už taková :-).



Věnec na dveře taky dostal jinou tvář.
Podzimní.


Tentokrát ne na kole, ale pěšky jsem se prošla.



A tak mi ty dny jdou a jdou,
pěkně za sebou.

Přeji vám všem hezký sváteční večer,
příjemný víkend
a klidný už říjnový týden.

Moc díky za vaše zastavení tady u mne.

Hanka



...termín

23. září 2018 v 13:58 |  Ruční práce
A je tady termín na odevzdání
výrobků na akci Šikovné ruce a otevřená srdce pro Hospic 2018
aneb lidé lidem.
Příští týden je týdnem posledním.
Je to už po dvanácté a tak
jsem vytvořila 12 věciček.
Snažila jsem se, aby byly prodejné, aby moje úsilí
prospělo dobré věci.
Takže tento týden byl ve znamení dokončení počtu výrobků.
Některé jsem tady již prezentovala,
takže dnes jen ty vyrobené ve dnech tohoto týdne.

Dokončila jsem šátek.


Ušila dva polštáře s vánočním motivem.



Nechybí ani polštářek pro dětskou radost.


Taštička místo punčochy od Mikuláše.


A ? Ještě dokončený není.
Kdo? No střapatý kluk. Ale dnes je ještě do večera času dost.
Bude vyfešákovaný v modrém svetru a pruhovaných gatích.


Nebojte, neseděla jsem jenom u ruční práce.
Ve středu navečer jsem si s kolegy loutkaři zajela do Hradce Králové
podívat se na představení Divadla Drak.
Slaví 60.výročí svého působení.

Viděla jsem krásné představení.
FAUST

Možná ne pro každého by to byl jeho šálek kávy,
ne každý je naladěný na takovou strunu.
Ale já jsem se bavila a ve skrytu duše i trošičku záviděla.





A s loutkami (těmi našimi) jsem měla co do činění i v sobotu.


No, bylo chladno. Ale přijeli jsme a zahráli.


Víte čí je to sousoší ?

Dnes máme první podzimní den.
Pohled z okna tomu dává za pravdu.
Podzim převzal žezlo od léta.
Tak to v koloběhu ročních období je.


Přeji vám klidné dnešní nedělní odpoledne,
přeji vám příjemné dny podzimní.

Hanka

Moc děkuji za vaše zastavení při brouzdání v blogérském světě
tady u mne.
Usmívající se



...zdá se

13. září 2018 v 17:57 |  Den za dnem
Zdá se, že Blog.cz přestal laškovat,
venku se nám zatáhlo a dokonce trochu drobných
kapek dešťových nám teď tady spadlo a já sedla na chvíli
k počítači a všechny vás tímto zdravím.

Usmívající se


Těch pár kapek je zatím o ničem.
Naše travnatá terasa vypadá takhle.


Při malé projížďce na kole
jsem viděla, že už podzim vykukuje ze všech stran.
Jen nevím, zda paleta barev tomuto ročnímu období
z určité části přes léto nevyschla.
Jsem opravdu zvědavá.



Švestky ty dostaly svoji správnou barvu.
Ty tedy ano. Část úrody jsem zpracovala,
částí jsem podarovala kamarádku.
Povidla jsem udělala podle receptu Jarky (REDNEVAL)
a myslím, že se povedla.


Kolegyně louťačka odlétla se svým manželem do Řecka
ještě za létem.
Dostala ode mne tašku.



A to by bylo pro dnešek asi všechno.
Spíš je to zkouška, zda je tady vše OK, zda se nic neztratí,
zda.... a zda....

Mějte se moc hezky a uživejte stále ještě dní pozdního léta.

Díky, že jste ke mně nakoukli!

Hanka



... nebaví mne to

8. září 2018 v 11:02 |  Den za dnem
Všechny vás moc zdravím a přeji hezký víkend.
Problémy na blogu.cz trvají už nějak moc dlouho.
Moje komentáře se nezobrazují, ne vždy na mém blogu jsou všechny moje fotky.Zamračený
Nebaví mne to.
Takže jen toto moje pozdravení.

Hanka
Usmívající se



..přišel

3. září 2018 v 9:40 |  Den za dnem
Přišel!
Dlouho očekávaný déšť přišel.
Jenže!
Přišel zrovna v den, kdy jsme to my, vůbec
ale opravdu vůbec, nepotřebovali.

Dešťový mrak se ušklíbl, vyplázl na nás v sobotu
jazyk

a naše sobotní LOUTKOVÁ ZAHRADA
zůstala prázdná.



Ještě štěstí, že zahrada patří k budově, kde sídlí naše loutkové divadlo.
Takže vše muselo být přeorganizováno-
Ale dopadlo to a myslím, že ke spokojenosti návštěvníků a i nás.
Překvapilo nás, že diváci přišli, že je neodradil déšť,
že přišli okouknout, zda se něco dít bude, či ne.

A dělo se.
Čtyři plánovaná představení proběhla v téměř zaplněném sále.
Námi pozvaní loutkoherci
upoutali a i rozesmáli obecenstvo.

V jednom lese, v jednom domku




O Šípkové Růžence


A i my jsme zahrali dvě přestavení. Bylo by nošením dříví do lesa,
znovu tady dávat fotky, které v určité podobě už
jsem na blog dala.

Děti nepřišly ani o dílničky, které měly připravené
na čas, kdy se přestavovala scéna.
Kdo chtěl, mohl si zakoupit i malé občerstvení.



A tak jsme nakonec to byli my, kdo jazyk na ten mrak, vypláznul ještě víc.
Kdo se směje naposled, ten se směje nejvíce.
Usmívající se


A já vám přeji klidný první zářijový týden!
Uteklo prázdninové léto, uteklo!

Mějte se hezky!

Hanka




Děkuji moc za vaše nakouknutí sem ke mně.

Budu se snažit na vaše komentáře slovně reagovat (tedy pokud mi čas dovolí)Mrkající

Kam dál